Už třetí rok bakaláře a Skandinávie mě nepřestává fascinovat. Zatímco v Česku upadáme do sezonní deprese, na severu jsou lidé jaksi „nad věcí“. Podzim a zimu tam místní prožívají úplně jinak, což já, milovník ledu a sněhu, ocením. První výlet do Norska mě neskutečně ohromil a nadchnul. Od té doby se tam ráda vracím a ve volných chvílích se bavím plánováním dalších cest na sever. Mezitím si v Česku v rámci studia užívám všechny skandinávsky laděné akce, které pořádá náš studentský spolek Alting.

Zemi fjordů, trolů a brunostu jsem poprvé navštívil už v jednom roce, na základce jsem o ní psal většinu domácích úkolů, na gymnáziu jsem se začal učit norsky, a když jsem zjistil, že jde tento melodický jazyk studovat na FF UK, nebylo pro mě jiné volby. Již třetím rokem studuji norštinu a překlad z angličtiny a po Erasmu stráveném mezi horami a fjordy na vysoké škole ve Voldě je má láska k této zemi již na celý život.

Když jsem si jednoho dlouhého zimního večera otevřela detektivku od Joa Nesbøho, jako by se všechno vyjasnilo. Následoval menší úvod do jazyka skrze seriály, filmy, písničky a Duolingo… No a k podání přihlášky na skandinavistiku už to byl jenom krůček. Norštinu studuji už třetím rokem a po svém půlročním studijním pobytu v Oslo můžu říci, že jsem si Norsko zamilovala ještě víc, než jsem očekávala. Divoká příroda, vlněné svetry a teplé vafle? To vás prostě chytí za srdce!

Já jsem jenom jela na návštěvu za svým bývalým do Dánska… a nakonec jsem se zamilovala víc do té země a jazyka než do něj samotného. Zrovna v té době jsem řešila, kam vlastně půjdu studovat. A jako na potvoru – právě ten rok zrovna otevírali nový ročník dánštiny. Osud? Náhoda? Nebo mě Dánsko prostě nepustilo zpátky domů jen tak? Danish pastry je podle mě nejlepší věc na světě. Demokracie, klid, rovnost a přirozený respekt mezi lidmi… To mě úplně odzbrojilo. Sním o tom, že se jednou podívám na Faerské ostrovy a do Grónska. Zkrátka: bývalý pustil, Dánsko zůstalo

Již kdysi jsem měl jisté sympatie ke Skandinávii, hlavně ke Švédsku a švédštině jako samotné. Vše se mi potvrdilo před několika lety při první návštěvě Švédska, kde jsem i slyšel švédštinu naživo a hned se stala mým nejoblíbenějším jazykem. A když jsem objevil, že se dá studovat švédština na univerzitě, tak jsem neváhal a šel do toho. Vždy jsem byl milovník zimy, chladného počasí a hlavně sněhu. Během studia jsem začal zjišťovat, že Skandinávie je mi bližší, než jsem si myslel. Po různých návštěvách švédské ambasády v Praze, akcích pořádaných ambasádou či spolkem Alting, samotného Švédska a absolvování letního kurzu na severu Švédska jsem se rozhodl, že budu pokračovat se švédštinou až na magistra a zabývat se Švédskem a celkově Skandinávií ještě hlouběji.

Ke studiu skandinavistiky mě přivedlo psaní ročníkové práce o metodách udržitelnosti budovy Opery v Oslu. Z původního obdivu moderní architektury, severského šetrného přístupu k přírodě a smyslu pro design se postupně zrodil zájem o Skandinávii samotnou. Nedávný pobyt ve Stockholmu mě nejen díky rozmanité kavárenské kultuře přesvědčil, že si seveřané přivlastňují životní styl, který mi je velmi blízký. Studium švédského jazyka mi umožňuje se naplno věnovat oboru, jenž mě inspiruje a naplňuje.